balení dárků
Venku počasí, že by psa nevyhnal, ostatně Igísek se na to dívá jinak, on by klidně páničku do té futeře hnal a ochotně šel s ní. Po skoro měsíci pouhého venčení, začal protestovat proti rychlému návratu domů. Zapře se a táhni si mě ,jestli chceš... "naštěstí" se to dá řešit povelem, to poslechne, ale ty uražené pohledy... Nemůžem být venku, ani gruntovat, tak děláme předvánoční nezbytnosti. Cukroví je upečené a i když se Igor hodně snažil, nepřipálil se. Ten pes snad nemá pud sebezáchovy! V loni na chalupě strčil čumáček do plamínku. I když jsem ho strhla, ohořely mu fousky na jedné straně. Ovšem hned se tam hnal znovu. Trouba ho přitahuje stejně, nevím co víc, teplo nebo vůně cukroví.... Každý druh ochutnat a stejně jako u vnoučat , vyhrávají perníčky. Však těm holdoval i Benny. Další předvánoční úkol - přání...mám ráda svou rozvětvenou rodinu, ne každý má mailovou adresu, tak musíme spoléhat na poštu. Nechtělo se mi posílat pohlednice, času mám teď habakuk, tak jsem se dala do "výroby" vlastního přání.
Pro některé se vzpomínkovými fotkami, pro vzdálenější s fotkou aktuální, na které nechybí ani Igísek
Přání jsou v obálkách a co zbývá? Přeci zabalit dárky. Ještě,že nakupuji v průběhu roku a něco se dá sehnat i z tepla domova přes internet. Jen Gormity (pokud se ty potvory tak jmenují) musím vidět, aby byla sbírka dobře doplněná. Tak připravit papíry ,lepítka, visačky, nůžky a můžeme se do toho dát. Nejdříve internetové a ty v létě kupované. Balíme - množné číslo je na místě, Igi pomáhá seč mu síly stačí, uklízí vše, co mi "odpadne od ruky" , položím nůžky, chci lepítko, ale kotouček vítězoslavně drží Igi ,ležící na "svém" místě.Získám lepítko, ta tužka tu teď byla, mám sklerózu? Ne , tužku si právě schovává Igi pod deku. Vyloženě se tím baví. Větší dárky balím na zemi, to mi pomáhá držet papír. Opravdu pracovní pes (nebo pracovitý).