další vánoční
Jsme zpět v Jablonci a Igorek se nadšeně vítá s papilonkou Elinkou. Těžko říct , jak dlouho Elince nadšení vydrží...po chvíli Igorova dorážení, toho má Elinka dost a zle se do něho pustí. Jenomže to je jak když oleje do ohně přilévá. Každé její zavrčení ,bere Igi jako pobídku ke hře. šťouchá do ní zadkem, poskakuje , obíhá a poštěkává. Eli ho sama nesrovná, musíme zakročit. Pak se v pohodě uloží a vypadají, jako že bez sebe ani ránu. Oni to Igi ani Eli zle nemyslí, jen jsou prostě jinak nastavení. Elince stačí klidná hra a pro Igora není žádná hra dost divoká.
Nejlépe, když budu řídit hru já, dí pánička Elinky. No , dobrovolnosti se meze nekladou, ráda se podívám a chystám mobil k focení. K fotkám , myslím není co dodávat....
Jak se to píše na závěr filmů...prohlašujeme,že během focení nikdo nebyl zraněn a všichni přežili.
A když už si nikdo nechce hrát, najde si Igorek zábavu sám, třeba bojuje s Elinčinou miskou, zatím co ta ho pozoruje z výšky
Rozdíly jsou i venku, zatím co Igor se snaží dostat co nejdále, Elinka se chce dostat zpět co nejrychleji. Tak tam stojím , v každé ruce jedno vodítko a přesvědčuji a přesvědčuji. Většinou vyhrává Elinka, je tu host na pár dní, ale Igor už zřejmě přišel na to, že domů se jde až po použití sáčku, tak si dává na čas. Pak je nejlépe to řešit zastrčením princezny pod bundu. A sváteční dny nám rychle utíkají ,blíží se Silvestr a o tom až příště