Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hárání

14. 3. 2011

Nikdy jsem nechtěla fenku. Nechci žádné problémy s háráním. Se psem je to bez problému. Někteří prý utíkají, dokonce odmítají krmení, jsou neklidní a doma kňourají..... znělo mi to jako přehánění. Žádný můj pes za fenkami neutekl ( byli dobře zajištěni a na procházkách dobře ovladatelní ), pokud některé krmení hned nezmizelo - prostě někdy neměli chuť k jídlu. Ovčáci v pohodě zvládali přítomnost háravek i při výcviku. Kdysi jsem si přečetla, že pes, při správném nastavení hierarchie smečky, chápe, že fena patří alfa samci a tak ani jeden ovčoun nevypadal, že by v přítomnosti háravek strádal. Znalci strašili, že se to změní po krytí, ale ani potom jsme problém neměli. S hárající Elinkou trávil Benýšek vánoce a pak i dovolenou....Jen teď, po nových zkušenostech nevím, jestli opravdu tak ctili hierarchii nebo jim kus nějakého toho pudu chyběl. To by pak vysvětlovalo, že někomu zas musí přebývat (v rámci zachování hmoty). Igorek už zažil hárání našich spřátelených fenek loni na jaře i na podzim a mohli jsme s nimi v pohodě na procházku, s Cindou bydlel dokonce týden v jednom bytě. Když začala letos jako první hárat Lucky, tak se naše cesty dělily jen přes období, kdy zájem měla hlavně ona. Igor se s ní pozdravil a mohli jsme jít v pohodě dál. Ovšem teď hárá jeho největší kamarádka Bára. Z domu vyráží a táhne mě do míst, kam se chodí Bára venčit. Neslyší povely, nevnímá pamlsky, jen hrubé násilí ho navrátí do správného směru. Kus cesty jde pozadu, kňučí,  stále doufá, že se Bára objeví. A to jsem si začala pochvalovat, jak už je na vycházkách ovladatelný. Po návratu domů , je to ještě horší,  třese se, píská, zkoušel škrábat na dveře a výt - to stále  vysvětluji jako nepřijatelné. Tři dny se nedotkl misky, ještě,že jsme strávili přednáškově meditační víkend, na kterém měl spoustu obdivovatelek a dostal spoustu pamlsků. Dnes prochodil půlku noci, ráno vstává před šestou (asi nácvik posunu času), vyrážíme na hodinovou procházku daleko od Báry, celkem v pohodě ovladatelný pes, ale jak se dostaneme na dohled domu, škub, škub, k noze - bez výsledku. A doma opět kničí ,stojí u dveří.....po půl hodině nezájmu z mé strany , zaleze do klece a usne.  Tak nevím, je to normální nebo je to sexuální maniak nebo holt musí některá společenská omezení pochopit? Prý vše lépe snáší pes, který má fenku doma, ale já fakt žádného dalšího psa nechci a fenku už vůbec ne. Zase se ukazuje, že se člověk stále musí učit a kdoví, co vše se ještě, jeho prostřednictvím, musím naučit já.....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář