Před vánoci
Je před vánoci, při pohledu z okna je to jasné. Všude bílo i dnes ,kdy je obleva. Taky krabice s cukrovím připomínají ,že do vánoc je to jen pár chvil. Okna se očisty nedočkají, vlastně ani žádné jiné gruntování se letos nekoná. Místo čistících prostředků se tu hromadí další a další léky, spreje, pastilky. A trvá to dlouho, na Igorkův vkus móóóc dlouho. Každodenní dlouhé procházky a lítání se psy se scvrkly na 4-5 kraťoučkých venčeníček. Jak jinak může ty čtvrthodinky Igorek vnímat. A doma taky žádná sláva, pánička spí a spí...po dlouhém šťouchání, párkrát hodí hračku, Igi s ní oběhne překážkovou dráhu- pod židlí ,přes křeslo, pod stolem, z kuchyně do pokoje a zpět a znovu a znovu....a končí skokem na pohovku, kde pánička leží. Vyplivne ji hračku na hlavu a pokud se náhodou chce schovat pod deku, vyhrabe ji. Občas trénuje svlékání ponožek a hlavně tahání klubíček. Pánička se snaží oplést všechny pejsky v okolí a tak jsou klubíčka na dosah.Něco stihne rozkousat a zbytek dokonale roztahá po celém pokoji - To máš za to, že si se mnou nehraješ. Pak padne a spí. Pokud má pánička puštěnou televizi, baví se Igorek pozorováním všech zvířátek, která se tam mihnou. Nejraději má dusot koní. Taky pomáhá štěkat psům a utíkající kočka ho přinutí stát ne opěradle všemi čtyřmi jako na špičkách. Škoda,že pánička má teď hodně pomalé reakce a nestíhá nic vyfotit. Z povelové techniky funguje pouze sedni, lehni. Chůze venku musí vypadat pro protijdoucí zajímavě. Na jednou konci vodítka, vpředu, poskakuje po zadních pejsek ve vestě nebo svetru a na druhém konci napjatého vodítka klopýtá zababušená pánička. Igorek se chce zdravit se všemi pejsky, pokud se k nim nemůže dostat, začne se rozčilovat. To ovšem v páníčcích vzbuzuje dojem,že jejich mazlíky rozsápe. Jen známí vědí,že si chce hrát a když se k psovi dostane, hned ho ke hře vyzývá. Snad bude brzy pánička schopná vydržet venku déle a dojít do Kimovy zahrádky, kde se bude Igor moci vylítat. Pak bude určitě taky naše povídání veselejší.