u televize
Igorek sáhl vedle. Nevybral si zrovna nejlépe. Jeho páníčka , místo lítání po lese a divokých her, poslední dobou leží a polehává, sotva vystrčí nos ze dveří, velí spěchej ( tajný povel ) a jen vytahne sáček z kapsy, tak zas domů, Igore. Ach jo, pro Igiho hrozná otrava. Doma se chvíli přetahují, chvíli hází páníčka oblíbené pískací hračky a ještě si vymýšlí, kterou zrovna chce přinést. Tak , asi jí pro radost, Igorek o b č a s zcela správně nosí na povel - Podej dag dag - kačenku a na povel - Podej smajlíka - přinese kotouček s nakresleným obličejem. (mimochodem můžeme vřele doporučit, obě hračky jsou z latexu a odolávají Igiho útokům už rok - ťuk,ťuk doufám,že jsem to nezakřikla). Pak dostane "vepřové ucho" nebo "bůvolí kost" a pánička už zas spí.
Někdy ,ale pustí telku. Většinou naprosto nezajímavé věci, snad ještě tak nějaká zvířata, Igiho fascinuje dusot koní, to stojí opřen o skříňku pod televizí a upřeně je pozoruje. Pokud štěká pes, jde mu odpovídat, pokud je tam kočka , kroutí hlavou ze strany na stranu a stejně ,jako když se potká s živou, kňourá.
Ovšem občas dokazuje, že je pes na úrovni. V sobotu ho nadchla Jana z Arku. poslouchal zpěv, kroutil hlavou ze strany na stranu. V tom zpěv ustal a Jana začala mluvit. Nevím ,co ho na tom rozčílilo, vyběhl a začal na obrazovku dorážet. Pokud zpívali, byl klid, mluvené slovo jej zase spolehlivě zvedalo ( už bez štěkání, pro sousedský klid pánička hbitě reagovala). Tak nevím , asi mu začnu pouštět vážnou hudbu častěji......