než půjdeme do školky
Do školy jsme už přihlášeni, ale než se tam vydáme využíváme co můžeme k pěstování dovedností. Zkoušíme povely sedni a zůstaň, lehni se nám zatím moc nedaří. Také už ví ,co znamená povel pusť, jen je ho těžké při hře vždy respektovat. Přivolání doma funguje, venku bez rušivých vlivů také, ovšem někdy je rušivým vlivem i kus klacíku ležícího na cestě. Na volno běhá na pětimetrové šňůře, která mu občas povel připomene.
Za domem káceli stromy, trénovali jsme nevšímavost k hluku pily- no spíš šlo o zvědavost ,co se tam zajímavého děje. Potom spadl strom, nevěřila bych jaká to byla rána, Igi nadskočil a pryč, naštěstí chodíme na šňůře a můj hrdina se po pár metrech otočil a koukal z povzdálí co bude dál. Trochu jsem se lekla,že jsem si zadělala na problém, ale Igimu nedělalo potíže vrátit se zpět. Kláda, kterou tam pár dní nechali ležet nám posloužila jako kladina. Poprvé se mu nechtělo, ale při dalším venčení přišel chůzi ve výšce na chuť a běhal po kládě sem a tam.Bohužel nám ji po pár dnech odvezli.