Jdi na obsah Jdi na menu
 


ÚNOR VE ŠKOLE PSOLE

28. 2. 2010

28. února   4/14

Dnes, v před jarním počasí, ,jsme se vydali do školy po sobotě strávené s Gučim a Hagym. Igor se dosyta vylítal, vydováděl, neměl čas si ani na minutu zdřímnout. Naštěstí noc byla naprosto v klidu.Ráno jsme vyrazili z Rochlic na "Fýgnerku" , kde mi ujel autobus do Stráže.  Petra, zlatíčko, se uvolila nás nabrat cestou. Naše znalost Liberce a hlavně jeho dopravní struktury, je ale chabá, tak jsme s Igim nejdříve běželi k Babylonu a pak zpět, protože Petra narazila na jednosměrku.  Vše dobře dopadlo. Na cvičáku Igi ožil, poběhal se psy a snažil se i na překážkách. Dnes bylo favoritem "Áčko". U slalomu někdo ztratil pamlsky a ty ho zaujaly daleko víc než tyče.                  ObrazekTunel i následná sestavička tunel + skočka + tunel  probíhaly celkem úspěšně. Na poslušnosti u Standy se už projevila únava a Igísek se KE MNĚ spíš ploužil. Protože venku odmítá nosit mokré a studené aporty, dohodli jsme se, že budeme zatím trénovat pouze doma. Také se mu kývají dolní špičáky a za nimi rostou druhé. Po příjezdu domů byl už Igi pěkně unavený a to nás  čekala cesta na oběd, na chatu Barborku na Maxově.  Ještě, že má útlocitnou paničku, která vyměkla a opět si přes rameno přehodila termotašku, ve které absolvoval většinu cesty ,hezky schovaný před větrem. V hospůdce zalehl a vše prospal a i teď doma dospává vše, co  během hektického víkendu nestihl.

21.února  3/14

včera poprvé záchranářský trénink, dnes na Psole s Martinou. Igi střídavě, Martina radí přitvrdit, dotahovat cviky do konce. Přivolání asi 2-3 x hezké, 2-3 x opakovaný povel i cuknutí šňůrou a předsednutí sotva naznačené.Ale reputaci si napravil u překážek, slalom už i bez vodítka, kladina také, "Áčko" jsme trénovali z druhé strany, tak tady poprvé váhal, ale pak v pohodě, tunel umí, když chce ,běží sotva mu stačím. Když chce...když nechce...zatím nevím, jestli je to tvrdohlavost nebo jen únava, přeci jen jsou mu teprve 4 měsíce.Budu věřit,že jsou to jen potíže růstu a budu se ,spolu s Igorkem, těšit na příště

14. února,  2/14                                                                                dnes nás Standa chválil,že prý je vidět pokrok. Je-li tomu tak, já ho moc nevidím, tedy alespoň v přivolání ne, opět 2x ano a pak se motal okolo Standy, já odbíhám, ale Igíska to zas tak moc nezajímá. Prý toho na něm chci moc, je ještě malý !? Tahání o peška, no měníme zuby, tak to taky nic moc, možná tím,že byl pešek studený, večer před tím se o želvu přetahoval s chutí. Překážky bude mít rád, dnes jsme zkoušeli Áčko, slalom, skočky a houpačku,to se mu všechno líbilo,ale favorit je tunel, z toho ho musela Martina doslova vysypat. Chůze u nohy , to je běh na dlouhé trati, jsme na začátku. ( sportovní žargon ovlivňuje komentátor rychlobruslení, Sáblíková je ZLATÁ  ). Mezi psy opět bez sebemenšího náznaku konfliktu , takže mé postěžování na roztržený malíček, při zachraně  Dagova ucha, zní úsměvně. Celkový dojem: příjemně strávené dopoledne. Na obědě v motorestu,  pospává na dečce u mé židle a nezvednou ho ani děti,které si ho jdou prohlédnout( spíš únava než kázeň, ale pro okolí je to poslušný pejsek).

Den D = 7.února 2010,                                                                                                           dnes poprvé jsme vyrazili do školy, ráno nás svezla Petra a hned na parkovišti jsme potkali Standu a Martinu. Na cvičáku bylo zatím jedno štěně border kolie a dva jezevčíčci. Igi se k nim nadšeně vrhl a vítal každého dalšího příchozího, nejvíce ho fascinoval zlatý retrívr, asi mu připomíná kámošku Charlie. Mile mě překvapil, občas se nechal přivolat a to běhal, jako všichni ostatní bez šňůry. Když natahla Martina tunel, hned věděl k čemu je dobrý a na poprvé hladce proběhl. Začali jsme cvičení přivoláním na jeden dva kroky, potom větší vzdálenost a i přes louku, možná 20 metrů, po jednom a pak i ve dvojicích. Igi plnil , co se po něm chtělo, jen panička byla nervózní a dělala chyby. Po rozdělení do skupinek jsme cvičili se Standou, a s námi další čtyři štěňata , povel volno a přivolání. Nevím ,nevím ,jak bude Igi vytrvalý. Dvakrát celkem dobře splnil ,co se žádalo, spíš jsem mu to kazila já špatně umístěnou rukou s pamlskem. Ovšem potřetí už zájem o pamlsek na podložce,kam měl na povel volno vyběhnout a natěšeně se na něj vrhnout, neměl. Nepomohlo ani Standovo ujišťování,že páreček je dobrota.( Igorek ví, že uzeniny jsou nezdravé a z domova je nezná a že kuřátko, které má u paničky je lepší ) , ale cvik jsme nakonec zvládli. Protože jsem ještě neměla vyzkoušeno, jak domů, odcházeli jsme dříve a tak jsme dostali úkol na doma, cvičit volno a přivolání na pamlsek v  misce. Ve vlaku se Igi trošku prospal a pak ho ještě čekala dvoukilometrová procházka. To už toho měl dost a dožadoval se nošení v tašce. Doma snědl plnou misku granulek a teď spí a spí. Doufám, že domácí úkol v pohodě nacvičíme, budeme tu mít děti na prázdninách a příští týden si zas v pohodě užijeme. Možná budou nějaké fotečky na stránkách Psoly. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář